Jaké to je být v mánii už asi bylo dobře patrné z mých článků za poslední dobu. Většinou je to nádhera. Člověk má spoustu energie, takže toho hodně stíhá, rád poznává, a tak si odnáší spoustu skvělých zážitků, a zároveň má minimální potřebu spánku. Celý svět je nějak hezčí, barevnější, možnosti vypadají nekonečně, člověk má pocit, že všechno zvládne a nic pro něj není dost velký problém. Do mysli přichází spousta nápadů (ač samozřejmě některé lepší, některé podstatně horší ;D ) - někdy je to taková smršť, že i sám maniak má trochu problém je všechny stíhat. I když dotyčný třeba je "za běžných okolností" výrazně uzavřený, tak s příchodem mánie zaručeně přehluší všechny vyhlášené baviče. ((: V mániích se mi chce běhat, skákat, zpívat, brečet štěstím, jak se cítím skvěle...
Osobně jsem i přes všechny problémy vlastně hrozně ráda, že jsem mánie zažila, protože mi to umožnilo vidět svět z úplně jiné perspektivy, ke které se většině lidí nikdy nepovede získat přístup. Teď už ale můžu pozvolna přejít k negativům mánie - zdaleka ne vždycky každý bipolárník má manickou epizodu takhle růžovou. Někdy může manická epizoda proběhnout i tak, že člověk sice cítí víc energie a je zrychlený, ale je spíš permanentně podrážděný až agresivní než euforický. Osobně jsem to tedy na vlastní kůži nikdy nezažila a celkově se setkávám s tím, že spolutrpícím bývá v mániích spíš skvěle, nicméně stává se to. Různí lidé zažívají mánie v různé podobě s rozdílně výraznými příznaky.
Kdybych měla bodově shrnout negativa, která se týkají mánie obecně:
- Lidé v mániích mají tendence dost riskovat. Týká se to třeba vlastního zdraví (sama se divím, že jsem si v mánii vždycky maximálně udělala pár modřin, ne zlomenin) až i života - člověk je zrychlený, všechno okolo něj je zrychlené, takže pro něj i jeho okolí může být dost nebezpečné v takovou chvíli třeba sednout do auta.
- S riskováním souvisí problémy s penězi. Člověk je v mánii hodně spontánní a lehkovážný, snadno se pro věci nadchne, a tak často utratí všechny svoje peníze během pár dnů, často se i zadluží, někdo i statisícovými nebo milionovými částkami, které absolutně není schopen splácet - a samozřejmě většinou utratí peníze za věci, které vlastně vůbec nepotřebuje. Sama jsem docela šetřivý typ, takže si většinou nekoupím skoro nic za celý rok, ale když přijde mánie, tak z toho velkou část roztočím během pár dnů. ((:
- Ukvapená, mnohdy velká rozhodnutí. Maniak může třeba přerušit studium a dát výpověď v práci s tím, že se chce odstěhovat někam do hlubokých lesů, a pak mu mánie odezní a zbydou mu tak maximálně oči pro pláč.
- Spousta lidí je v mániích promiskuitní, což je zaprvé opět riziko zdravotní, zadruhé samozřejmě riziko nechtěného těhotenství s někým, koho třeba ani neznáte, zatřetí to opravdu neprospívá vztahům.
- Vztahy jsou u bipolárních lidí celkově trochu smutná kapitola. :D Člověk v mánii si nemusí vztah zničit ani tak tím, že by partnera nadesetkrát podvedl - sama jsem vždycky měla problém spíš s tím, že jak mi přišla mánie, často mi vadilo, že mě vztah "svazuje", přišlo mi nudné, že jsem pořád s jedním člověkem, ten člověk sám mi přišel nudný, protože nebyl v mánii, obracela jsem se zády ke všemu zažitému a chtěla vidět něco nového a neokoukaného... Samozřejmě teď vím, že právě to byly nejhorší chyby mého života, které se těžko vrací zpátky. Jak jsem řekla, různí lidé zažívají mánii různě - a tak pro někoho je největším problémem třeba utrácení, pro někoho riskování zdraví, pro mě rozhodně vztahy.
- Ještě co se vztahů týče - i pro druhé lidi může být hodně obtížné vydržet s člověkem v mánii. Má energie a nápadů tolik (a některé nápady jsou tak blbé), že to musí být neskutečně otravné, a místy lituji všechny, kdo se mnou některé chvíle prožili. A najít partnera, který s člověkem s manickými epizodami vydrží celý život, aniž by z toho sám skončil v blázinci, to je teprve oříšek. ((: Zaprvé je maniak otravný pro všechny, kdo nejsou také v mánii, zadruhé se o něj blízcí bojí, že si omylem nějak ublíží.
- Maniak si kolikrát dělá pěknou ostudu tím, jaké krávoviny realizuje okamžitě po tom, co ho napadnou. Celkově člověk dělá spoustu věcí, kterých pak lituje - celkem typické jsou třeba experimenty se vzhledem, v mém případě třeba spontánně si vyholit asi třetinu vlasů původně dlouhých do pasu :D , v ještě o něco horším případě si člověk třeba nechá udělat nějakou naprosto příšernou kérku (tedy něco, co v podstatě je na celý život).
- Velká kapitola je i alkohol a drogy. V depresi lidé často jen polehávají a nějaké drogy je vůbec nezajímají, ale v mánii není nic dost rychlé a nic není dost silný zážitek na to, aby to nemohlo být ještě lepší, takže se přirozeně často sahá po všem dostupném. Z bipolárních lidí, které znám, má větší nebo menší problém tohohle typu snad každý, v mániích obzvlášť. Já mám celá léta dost nezdravý vztah k alkoholu, jinak třeba první člověk, kterého jsem s bipolární poruchou poznala, se několikrát léčil ze závislosti na heroinu.
- Leckdo se v manické podrážděnosti nebo nadměrné podnikavosti dostane samozřejmě také do problémů se zákonem. Může to být kvůli ledasčemu, od rvaček až po nějaký nelegální obchod.
- V mániích je opravdu problém v klidu posedět a soustředit se na jednu věc, myšlenky tečou všemi směry, člověk má v těle takové zvláštní třesavé napětí... což není moc dobré, když člověk chce studovat nebo pracovat.
