pátek 7. srpna 2015

Když si zvedneš dávku antidepresiv

Dostávám se do naprosto perfektního období. Jen se trochu obávám, jestli to není tím, že jsem si na radu doktora přibližně před týdnem zvedla dávku antidepresiv na dvojnásobek - to se to pak přechází do mánií přece jen snáz. :D Ale zatím jsem naprosto spokojená, povinností v poslední době mám minimum, tak si to prostě jen užívám, není důvod to řešit. Vzhledem k tomu, na jakou jdu VŠ, mi v říjnu začíná asi docela kvalitní peklo, tak proč si do té doby trochu víc neužít. ((:

Včera jsem odpoledne měla takové normální, tak jsem šla k bazénu a pak jsem hodinku doučovala... nic moc zvláštního. Postupně mi ale energie a chuť něco podnikat rostla a rostla a večer zase přišel úplný příval, takže jsem v půl druhé v noci vyrazila do ulic s kamarádem, který má stejné postižení jako já, a v půl šesté ráno se vrátila. Tentokrát jsem nicméně nikam nelezla ani neležela na žádných náměstích, proběhlo to docela v poklidu. ((:

Spánku mi bohatě stačily asi čtyři hodiny a dneska už nemám normální ani to odpoledne, jsem nějak přehnaně čilá už od rána. Takže dneska to vidím na nákup knih v antikvariátu, nákup spousty jídla, a celkově asi koupím všude všechno, co mi zrovna padne do oka. Večer asi zase vyrazím na nějaký noční průzkum Prahy - snad i tentokrát nechám sochy sochami a popelnice popelnicemi. ((: Taky začínám mít chuť s někým v blízké době spontánně vyjet na pár dnů do nějakého zahraničního města... lákaly by mě třeba Benátky. :3 Pořád dostávám spoustu nápadů o čem psát a na čem začít pracovat.

Jo, někdy je naprosto epesní být blázen. ((: Teď už každopádně odcházím, jelikož mi dělá velký problém posedět. Přeji všem, ať se dnes neupečou... a chvála bláznovství! (...občas ;D )