neděle 2. srpna 2015

Kde Karel Jaromír Erben čerpal svoji inspiraci


Z Moravy jsem už asi hodinu nebo dvě doma. Navštívila jsem tam leccos - Velký Javorník, Soláň, Pustevny..., ale musím říct, že nejvíc mě zaujaly Velké Karlovice a hlavně jejich okolí, konkrétně blízkost Karlovského jezera, které dalo podnět pro jednu povídku K. J. Erbenovi. Jak je poznat z fotky, Karlovské jezero jako takové je v dnešní době bohužel docela špinavé :D , ale i tak má své kouzlo - hlavně je poměrně veliké, a to dřív bývalo údajně ještě mnohem větší. Když si ho představím v podobě, jak očekávám, že vypadalo před 200 lety ( = podstatně čistší), vypadá jako místo, které přímo láká k tomu stát se inspirací umělcům. ((:

(poznámka k fotkám: nejsem fotograf a ani nemám v plánu se jím stát, takže za estetický zážitek nijak neručím ;D )

Přihazuji ještě jednu pesimistickou, při jejímž pořizování jsem se musela naklonit směrem k jezeru tak skvostně, že jsem mohla být ráda, že se mé jméno neobjeví hned vedle Danušky Vařekové. ((:



Co mě ale dostalo mnohem víc než samotné Karlovské jezero byl přilehlý les. Přišel mi vyloženě pohádkový, takové krásné klidné místo se silnou atmosférou, ideální na procházky. ((: Možná to byl jen nějaký můj subjektivní dojem, možná mě zaujala nějaká konkrétní drobnost, která je důležitá jen pro mě a už ne tolik pro ostatní, každopádně pro mě to byl jeden z nejsilnějších zážitků za dlouhou dobu.



Musím říct, že sama se po dlouhatánské době zase cítím opravdu inspirovaná. Maniodeprese sice umí být pěkná svině a pravidelně převracet život solidně naruby, ovšem na druhou stranu poskytuje člověku úplně jiné pohledy na svět, což se dá dobře zúročit ve vlastní tvorbě. Červenec pro mě byl jedním z nejtěžších období vůbec, ale chci si z toho vzít hodně toho dobrého. A návštěva tohohle kouzelného místa jen dodala mým rozházeným nápadům to, co bylo potřeba k tomu, aby se trochu usměrnily. ((:

Třeba i někdy zveřejním něco z toho, co jsem kdy napsala a ještě napíšu. Zatím si na to ale asi zdaleka dostatečně nevěřím.