úterý 11. srpna 2015

Léčba už možná zabírá?

Minulý týden byl dost hukot, téměř jsem se nezastavila, dělala pořád něco a spala tak tři hodiny denně. Naštěstí se mi povedlo nenapáchat zas tolik škody, kolik se v mániích často napáchá ((: , a teď od neděle už se zdá, že začínám s náladou být blízko normy, maximálně v nějaké hypománii, neboli lehce víc energická a euforická, než je normální, ale žádný extrém - což ovšem je naprosto vyhovující stav, který bych se vůbec nezlobila, kdybych měla celoživotně, takže si rozhodně nestěžuji. ((: Už by to tak opravdu mohlo zůstat, mánie si sice užívám, ale do života mi ve finále moc pozitivního nepřinesly, a deprese si ani neužívám, natož aby mi něco přinesly. Necelé tři týdny po zahájení léčby a víc než měsíc po začátku smíšeného období už by opravdu mohl být čas, že to zase na nějakou dobu dá pokoj. Ale těžko říct - minulý měsíc jsem taky najednou měla tři dny, kdy jsem se cítila úplně normálně, a pak se zase vrátila deprese v plné síle... Na celé BAP je nejpitomější asi přesně tahle nejistota, jestli v daném období budu v pohodě, jakž takž v pohodě, úplně nahoře nebo úplně dole.

V posledních dnech dělám všechno možné. Už nemám zdaleka takové nutkání něco podnikat venku, nicméně aspoň takhle na netu se do řeči dávám hodně, dokonce v poslední době i se spoustou lidí, se kterými jsem nemluvila opravdu dlouho a třeba jsme i měli nějaké ne úplně dořešené spory - takže jsem ráda, že se všechno vyjasňuje - mám pocit, že mým vztahům s okolím to, že jsem s BAP konečně diagnostikovaná, jednoznačně prospělo, že spousta lidí díky tomu pochopila, že to není tak, že bych se prostě jen chovala jako kráva, protože mi to tak vyhovuje, ale že pro mě často opravdu není vůbec jednoduché se nějak držet na uzdě.

Že po velkou část dne poslouchám hudbu není nic výjimečného, to dělám v posledních letech pořád, stejně tak u mě není nijak výjimečné, že pořád sním a představuji si minulé věci jinak a budoucí v nějakém obzvlášť příjemném světle... ((: Ale rozhodně teď třeba mnohem víc času čtu - v depresích mě to rychle vyčerpávalo a v mániích to zase byla málo akční činnost. ((: Včera jsem po delší době byla v knihovně, odkud jsem si kromě takových mých stálic, jako jsou ruští autoři 19. století, odnesla třeba knihu Electroboy - vzpomínky na mánii, o které toho dost říká asi už název - nejspíš ještě dám echo tady na blogu, až ji začnu číst, jestli stojí za to... zatím tipuji že ano. ((:

Vedle čtení knih si sepisuji spoustu poznámek k dalším věcem, které chci napsat - napadla mě opravdu spousta příběhů (ve kterých se samozřejmě více nebo méně projevují věci, které jsem zažila), že sama mám problém s tím nějak naložit a trochu se v tom motám, ale každopádně postupuji dál. ((: Doučuji pár lidí, což je pro mě opravdu pozitivní, protože nejenže dělám něco, co mě baví a dostávám za to zaplaceno, ale také tím pomáhám (nebo se o to minimálně ze všech sil snažím! ;) ), a to vědomí, že třeba někomu pomůžu k tomu, aby měl radost ze svých studijních výsledků, mi neskutečně dodává sílu celou dobu, co doučuji. To už na tom musím být opravdu extrémně zle, abych rušila doučování - ten pocit, když zarytí sotvačtyřkaři najednou dostanou jedničku z testu, je prostě k nezaplacení. ((:

Jinak konečně zase pořádně pokračuji v práci na projektu z Ústavu termomechaniky AV ČR, a snad se mi to i docela daří - každopádně na tom záleží opravdu hodně, protože vzniklý článek máme v plánu se pokusit procpat do vědeckých časopisů, nejspíš včetně zahraničních, a pokud by se to vydat povedlo, byl by to pro mě obrovský úspěch, vzhledem k tomu, kolik mi je, a že moje vzdělání gymnázium s maturitou je ve vědeckých kruzích absolutní nic. ;) Každopádně až článek bude hotový, určitě ho uveřejním.

Taky jsem si dnes byla vyzvednout tašku - ale ne jen tak ledajakou, nechala jsem si natisknout tašku s motivem, který mám i tady na blogu jako "motto"... tak výstižně to reprezentuje můj vztah k BAP ( = většinou ji proklínám s tím, co jsem komu udělala, ale v mániích a hypomániích mi BAP naopak přijde jako to nejlepší, čím jsem mohla být obdařena), že jsem prostě neodolala. :D


Potisk jsem si nechala dělat u http://toptrika.cz/ a naprosto doporučuji všem, udělali mi ho perfektně, bylo to vyřízené rychle, výborná komunikace a moc milí zaměstnanci, prostě profesionálové - a ne, nezaplatili mi za to, že to sem napíšu. ((: Zvažuji, že bych si u nich nechala natisknout ještě sérii triček s portréty mých oblíbených spisovatelů - to, co se nabízí v obchodech, holt dost dobře nesplňuje některé moje představy o tom, co chci nosit, tak to řeším všelijak, a zakázkové potisky jsou jedním z těch případů. ((:

Teď to vidím na Dresden Dolls, Virginii Woolf a kávu... ideál. ((: