pondělí 3. srpna 2015

Podruhé u psychiatra & takový normální den na tom horším pólu

Dopoledne proběhla moje druhá návštěva psychiatra. Bylo to docela na chvilku - doktor se mě ptal, jak snáším léky, co teď tak dělám během dnů, jak a s kým jsem zatím trávila a budu trávit léto (a samozřejmě jak se stavím k tomu, s kým ten čas trávím, jestli to zatím probíhá bez problémů, a všeobecně se mě ptal na momentální vztahy), a podobně. Prostě běžná konverzace s úplně normálními otázkami - aneb psychiatr pacienta opravdu neukousne. ((:

Přišla řeč i na ty psychoterapie - s těmi ale začneme až po létu, protože v průběhu léta je to díky dovoleným trochu komplikované. Musím říct, že na psychoterapie se nakonec docela těším - dlouhá léta jsem byla taková, že jsem se nesvěřovala v podstatě nikomu nikdy s ničím, ale v posledním přibližně roce to docela povolilo, takže mi to už vůbec nedělá problém, plus můj doktor je příjemný, takže jsou příjemné i konverzace s ním, a navíc vím, že psychoterapie mi pomůže... takže je to několikanásobná výhra. ((:

Další návštěvu mám domluvenou až na konec srpna - léky do té doby mám a psychoterapie se stejně budou týkat až doby po dovolených, takže by tam nebylo co řešit.

Taky se mi teď doma sešel docela požehnaný počet plat Valproátu, takže dnes opět všechny čtenáře oblažím jednou velice uměleckou fotkou. Není zač. ((:

Dopoledne proběhlo v celkem normálním stavu, až jsem se skoro cítila zase jednou zdravě... Ale holt občas si chod vesmíru rád dělá z lidí dobrý den. ((: Odpoledne a večer už zdaleka tak zalité sluncem nemám. Naštěstí nejsem v tom úplně nejhorším stavu, kdy se člověk sotva může pohnout, ale úbytek energie a chuti do čehokoli na sobě dneska vidím dost výrazný. Když něco čtu, po třech větách už nedokážu držet pozornost, takže se zatím docela solidně flákám. Dost mě to štve - vzhledem k tomu, kolik věcí bych dělala ráda - ale pořád jsem přesvědčená, že se to brzy poddá. Vůle na to je, víra taky, snaha taky. Takže - za Valproát, za Sertralin, za psychoterapie! ((: