sobota 9. ledna 2016

Co se odehrává v hlavě jedné matfyzačky chvíli před zkouškovým

Za 9 dnů mi začíná první zkouškové. Možná bych ty pocity mohla shrnout jediným obrázkem a bylo by to dostatečně přesné

, ale budu trochu víc ukecaná.

Zatím je takový miniaturní úspěch to, že mám zápočty ze všech tří povinných matematických předmětů (dost velký podíl lidí tohle štěstí nemělo) a že z diskrétní matematiky jsem zkoušku zvládla už v prvním předtermínu před Vánoci... což ale v podání matfyzáka znamená to, že lehčí část absolvoval, ale to nejhorší je přímo před ním. Matematická analýza, aneb můj jednoznačně nejoblíbenější předmět, a zároveň nejdokonalejší nástroj na mučení studentů MFF - ten předmět, o kterém se nám docent Opic pochlubil, že naposledy ze 190 zapsaných studentů prošlo čtyřmi semestry matematické analýzy I-IV nějakých 50. Je to na jednu stranu asi dobře, protože Matfyz si tak stále drží svoji určitou prestiž, ale to vědomí, že není nikterak nepravděpodobné, že budu mezi těmi 140...

Problém nemám ani tak v tom, že bych těm věcem nerozuměla... spíš je tam tolik teorie, že mám pocit, že i kdyby se všechny moje mozkové buňky přetrhly, nemají šanci to všechno udržet. Ale co já vím, zatím jsem tu zkoušku nedělala - kéž bych se v tomhle mýlila. :) Zatím jsem z toho každopádně lehce vynervená - ta škola je úžasná a hrozně se tam chci udržet, ale to obrovské množství teorie pro mě je docela šok. Chtěla jsem studovat matematiku právě proto, že mi přišla jako obor, který je hodně o kreativitě a přemýšlení a hodně málo o šprtání se, ale u spousty definic, matematických vět a leckterých důkazů mi nic jiného nezbyde.

A aby toho nebylo málo, ocitla jsem se v poslední době zase najednou v podobném stavu, v jakém jsem byla na začátku července. Takové zvláštní napětí, jaké asi dva až tři týdny předcházelo poněkud hororové smíšené fázi. Možná mě brzy čeká nějaký bipolární návrat, možná také ne - je docela dost možné, že příčinou toho zhoršení je to, že teď beru ještě nižší dávku antidepresiv a že jsem začala trochu flákat léky - což v praxi vypadalo tak, že ze 14 dávek za týden jsem zapomněla třeba na tři. To dělá "úspěšnost" něco přes 20 %, což je docela solidní "výkon". Snažím se teď v té prevenci být zase pečlivější a začíná to poslední tak dva dny být lepší, tak snad to opravdu bylo tím. Mít návrat letního stavu o zkouškovém období by byl tak povedený gól, že by takový ani Ronaldo nezvládl. :))

No nic. Pokud to chci udělat, budu pro to muset udělat jiné věci, než psát na blog. :)